#8- Amyna společnost

23. června 2013 v 20:27 | W. |  Tom-FF
Tak konečně je tu další díl! Po tom praní s pc jsem to dokázala xD Doufám, že zanecháte koment :D



Bylo půl desáté, než jsem se líně převlékla do kalhotek a dané podprsenky. Nějak se mi nechtělo. Slyšela jsem, jak se někdo dožaduje mé pozornosti a mé nohy vzali směr, hlavní dveře. Šla jsem jen v kalhotkách a podprsence, proč taky ne?
Otevřela jsem dveře a za nimi stál Tom. Vykulil oči, jak viděl, že jsem velmi spoře oděná.
"CO tady chceš?" založila jsem si ruce na prsou a na jeho tváři se mu udělal úsměv, jako by nic.


"Uhm" odkašlal si a podíval se někde jinde než na má prsa" Šel jsem se rozloučit a říct ti, že jdeme večer do klubu, takže v deset dole v hale" nechal své ruce zajet hluboko do kapes.
"Půjde Bill s Amy?" zajímala jsem se aktivně, aspoň můžeme pomlouvat. Normálně drbna nejsem.
"To nevím, ale hlavně tam budu já" ukázal mi své krásně bílé zuby. Pošuk.
"A Ria rozhodně" zkřivila jsem otravně obličej. To je snad poprvé, co mi někdo, tak extra nepříjemný.
"Promiň, ale ta tvoje holka je mi někde a myslím, že jí nedokážu mít ráda" pohodila jsem omluvně rameny.
"Toho jsem si všiml" řekl ironicky.
"Prostě v deset, dole v hale" nahlásil a šel směr výtah, který byl dva pokoje ode mě.
"Co, když ani nechci jít?" vykoukla jsem ze dveří.
"Tomu sama nevěříš" vyplázl jazyk jako malý puberťak a nastoupil do otevřeného výtahu. Dostal mě.
Zavřel jsem dveře a vrátila se do pokoje. Měla jsem ještě chvíli čas, sedla jsem si na pohovku a zapnula televizi. Teď mě trklo. Rychle jsem šla pro mobil a otevřela zprávy.
"Ty pako, diť dneska odlétáme domů" napsala jsem rychlou sms, která patřila Tomovi.
"Jaj a já se tak těšil, že s tebou strávím večer, ale ty jdeš do práce a já letím s tebou :D" napsal a já se začala smát jeho sms v tomto podaní.
"Ano, seš v.i.p a tak letíš semnou. Vidíš, jak jsem úžasná? Ještě semnou strávit večer? Botoxová kráska ti nestačí?" rýpla jsem si trochu a nechala to být. Položila mobil na stůl a přepnula na hudební kanál.
"Jdeme?" zeptala jsem se Am, když jsem jí uviděla v hale.
"Jo" vzala si mešní taštičku a vedla mě do salónu. S úsměvem jsem šla za ní a čekala, než to vše zařídí.
"Tak jdeme?" řekla hrdě a pokanula rukou ke dveřím.
"V čem tam jdeš? Takhle?" ukázala jsem na její župan.
"Ne, za těmi dveřmi je kabinka, tam si ho sundáš a vyjdeš dalšími dveřmi, kde tě budu čekat" mrkla na mě svůdně a já šla se smíchem do kabinky na převlečení. Župan jsem dala na věšák a podívala se na sebe do zrcadla. Možná, že měla Ria pravdu s tou váhou. Sáhla jsem si na břicho a vzala trošku toho špíčku, které tam nějaký pátek sídlí. Smutně jsem si oddechla a dál to neřešila. Rozešla jsem se ke dveřím, a jak jsem je otevřela, hned jsem viděla vyvalenou na lehátku Amy. Její masérka už pilně jezdila po jejich zádech a já se rozešla ke své.
"Dobrý den" pozdravila jsem mladou slečnu.
"Dobrý" řekla tiše a čekala, než si lehnu. Dala mi na záda trochu oleje a začala přejíždět přes záda.
"Jak se cítíš?" ptala se aktivně po pár minutách Am.
"Je to příjemné" vzdychla jsem.
"Až tak?" zachichotala se.
"Nebudu to komentovat" odsekla jsem naštvaně a zase se usmála. Ona je zlato.
Začala jsme balit. S Amy jsem strávila příjemné dopoledne na masážích, ale teď už musím začít balit. Pár triček a dalších potřebných věci jsem hodila do kufru. Pokoušela jsem se ho zavřít, ale marně. Byl snad ještě větší než, když jsem odjížděla z domova a to jsem nakupovala, jen tady v Berlíně. Zase mi někdo začal klepat na dveře. Razně jsem přešla místnost s velkými kroky ke dveřím.
"Tome, co tady zase chceš" vypustila jsem z pusy dříve, než jsem uviděla dotyčnou osobu.
"Promiň" omluvila jsem se pohotově červenovlasce, která stála před dveřmi.
"On tady byl?" zeptala se překvapeně a dala ruce v bok.
"Uhm jo, včera a dneska" přikývla opatrně. Začalo to v ní vřít. Celá zrudla.
"Co si o sobě myslíš? Mně kluka nepřebereš!" pohodila rukou ve vzduchu a rychle odcházela pryč. Vrátila jsem se do pokoje pro mobil.
"Ta Ria je dobrá magorka :-D" naťukala jsem do sms, která patří Amy.
"Nic nového" přišla mi rychlá odpověď.
"Co děláš? Nechceš se stavit?" nudila jsem se a smíšek Amy by se mi hodil. Potřebuju zapnout kufr. Ani jsem se nenadala a už jsem na něm seděla sama a na to už klepala Amy.
"Pojď dál" zahulákala jsem. Chytla jsem zip a pokusila se ho trošku posunout. Zlekla jsem, když Amy tiše přišla a začala se smát přes celý apartmán.
"Můžeš mi laskavě pomoct?" otočila jsem se na ní. Přikývla a hned se ke mně hnala.
"Vidím, že nejsem sama" prozradila. Teď jsem dostala výbuch zase já.
"Já to zapnu a ty lehni" přikázala a já si lehla. Šlo to raz dva a já se tady s tím rvala.
"Teď jdeme ke mně" zavelela, hned, jak to dopnula. Zvedla jsem se, vzala mobil a šlo se k ní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama